Města na obloze

Představte si že stojíte na Karlově mostě v Praze a díváte se na Hradčany. Najednou se na nebi něco objeví. Vypadá to jako šedivé panelákové sídliště obklopené hradbou těžních věží. Po chvíli vám dojde, že vidíte část nějakého hornického města, třeba Mostu nebo Ostravy. Podivný obraz nejspíš každého překvapí. Začne přemýšlet, jestli je normální vidět sídliště v oblacích.

Historie zná několik připadů, kdy bylo možné rozeznat na obloze celá města s jejich domy, věžemi či mosty. Přestože se je odborníci snažili vysvětlit jako pouhý optický klam, výpovědi mnohých svědků tuto teorii vyvracejí.

Stalo se to 27. září roku 1846. Přibližně kolem poledne ochromil život Liverpoolu podivný úkaz. Na nebi se zničehonic objevil obrovský objekt rozprostírající se na ploše několika kilometrů. Vrhal na zemi stín, který pokryl téměř celé město a zasáhl i jeho blízké okolí. Místní obyvatelé se nejprve domnívali, že jde o obrovský tmavý mrak. Takové vysvětlení napadlo snad každého, protože tovární komíny denně vypouštely do ovzduší velké množství zplodin. Poté se stín začal pohybovat směrem na sever. Mraky se rozplynuly a před očima tisíců překvapených obyvatel metropole se na nebi ve výšce nevelého půl kilometrů vznášelo město.

Charles Willoughby, amatérský astronom z Birkenheadu, a jeho přítel, plukovník McCormack, okamžitě popadli dalekohledy. Jak později vypověděli, na nebi spatřily zcela zřetelně se rýsující kupole, věže a různé neobvyklé budovy. Celý výjev podrobně nakreslil a spolu s prohlášením o pravdivosti uvedených údajů dokument zaslali Královské astronomické společnosti.

Představení netrvalo dlouho, po několika minutách se město na obloze začalo pohybovat a bezhlučně zmizelo. Liverpoolští obyvatelé byli nejen vzrušeni, ale i vyděšeni. Začali propadat panice. Mnoho lidí považovalo podivný přízrak ze boží znamení. Místní úřady ve snaze uklidnit veřejnost sdělily, že to byla fata morgana, při níž mohli pozorovat odraz města Edinburgh, způsobený v ten den neobvyklými atmosférickými podmínkami.

(Fata morgána je optický jev. Vzniká, když se světlo složitě láme a odráží od vzduchových vrstev s abnormálně rozloženou hustotou. Za vhodných podmínek je možné více či méně zkresleně vidět i předměty pod obzorem)

Málokoho prohlášení uklidnilo, neboť jej vyvrátil uplně jednoduchý fakt. Jeden skotský gentleman, který Edinburgh velmi dobře znal, prohlásil, že tomu, co viděl na obloze, se nepodobá žádná z jeho čtvrtí. Při této příležitosti si několik lidí vzpomělo na jinou zvláštní událost, která se stala o dva roky dříve - 11. dubna 1884. Tehdy se Liverpool na 40 minut ocitl ve tmě. Okolo jedenácté hodiny totíž cosi zakrylo Slunce. Když se opět vyjasnilo, začal padat podivný černý déšť. Přestože odborníci detailně vyhodnotily všechny astronomické i meteorologické úkazy toho dne, nebyli schopni vysvětlit co se vlastně stalo. Obě liverpoolské záhady zůstali nerozlušteny.

Záhadný fenomén měst na obloze se netýká jen Velké Británie. Byl několikrát pozorován například také nad Aljaškou. Zlatokopové i místní Indiáni dokonce hovořili o jeho častém výskytu nad ledovcem nedaleko Mount St. Elias.

Na základě těchto informací podnikl v létě roku 1896 jistý vévoda z Abruzzi k ledovci výpravu. Chtěl tam najít to, co místní lidé nazvali tichám městem nad Aljaškou. C. W. Thornton, jeden ze členů expedice, později řekl:„ Nebylo zapotřebí velké dávky fantazie, aby človek napadlo onen jev přirovnávat k městu. Bylo to velmi zřetelné a dalo se skutečně jen velmi těžko uvěřit, že to neni reálné město.“ Výpravy se zúčastnil také dopisovatel deníku The New York Times. Později ve své reportáži napsal:„ Mohli jsme jasně rozeznat domy, dobře znatelné silnice a stromy. Tu a tam vyčnívala vysoká věž nad stavbou, která vypadala jako stará mešita či katedrála.“

Také v tomto případě zůstalo záhadou, co členové výpravy vlastně na nebi pozorovali. Časem někteří uvěřili domněnce, že šlo o anglické město Bristol ležící zhruba 3800 Km od uvedeného místa. Obraz byl prý pozorován po několik let, a to vždy mezi 21. červnem a 10. Červencem.